JAROSLAV HUTKA - Novinové sloupy

Kód produktu: AD597
Cena bez DPH: 114,88 Kč
Cena s DPH: 139,00 Kč
Počet kusů skladem: 1
Dostupnost: Skladem

J.Hutka na www.hutka.cz:

To je pro mne asi moje zatím nejdůležitější deska. Obsahem. To, jak to zní hudebně, je sice také pravdivé, ale pravdivé o zpěváku ztraceném v divných souvislostech emigrace. Ovšem jinak, než jak to neustále vytrubuje do světa hudební dojmolog Jiří Černý. Ten má dodnes o mně kýčově obrozeneckou představu člověka, který se emigrací vlekl plačtivě a s oprátkou na krku.
  Bernard-Jan mě zavedl v Delftu ke svému kolegovi a příteli Benu Jurgensovi. Byl to velký vzrostlý a silný kluk, který se jako dvojče podobal Leninovi, pouze s rozdílem, že Lenin byl malý prcek. Ben měl klávesy Yamaha, ale byl to komplikovaný člověk. Dětství prožil v katolickém klášteře, v šestnácti z něj utekl a dal se ke komunistům. Po dvou letech byl zklamán i jimi, a tak se stal jakousi neřízenou individuální levicovou střelou, inteligentní a myslivou, která ale v tomto světě a životě nikdy nenajde klidu a uspokojení. Četl Dostojevského a trápil se vším, co tento náš svět k utrpení nabízí. Byl nezaměstnaný architekt, stejně jako Bernard-Jan, a přivydělával si tím, že dvakrát týdně sestavoval a rozebíral delftské tržiště. Bystrý, inteligentní a zoufalý člověk. Když jsem mu písně z této desky překládal do holandštiny, byly z toho vždy nekonečné hovory o smyslu bytí a světa. Domů do Rotterdamu jsem se vracíval k ránu, vyčerpaný a opilý, jezdíval jsem zadem po hrázích, kde policie nečíhala.
  Ben byl brilantní grafik. Dělal velké čtyřbarevné soutisky v mědirytině, práce složitá a přesná, ryl fantastická města, a hlavně věže. Jeho práce připomínala Hieronyma Bosche. Psal si k tomu zvláštním rukopisem a ocelovým perem na ruční papír divné knihy, které nikomu nedával číst.
  Ode mne vždycky věděl velmi přesně obsah písně, ke které hrál na své klávesy doprovod. Snažil se tedy přizpůsobit obsahu a často jsme se ale chytili, protože mně jeho hra pořád připomínala kýčové doprovody barové hudby. Ovšem něco takového jako barová muzika v Holandsku neexistuje, takže on nikdy pořádně nepochopil, na co si stěžuji. Nakonec dnes už u nás barová hudba také neexistuje…
  Scházeli jsme se každé pondělí a hotovou „desku” jsem si nadělil v dubnu 1987 ke svým čtyřicátým narozeninám. Bernard-Jan hrál svou basu zasněně, a i když si strašně rád povídal, ty naše „chytré” řeči s Benem ho vůbec nezajímaly.

01. NOVINOVÉ SLOUPY

02. ČESKÁ POŤOUCHLOST
03. PRACUJÍCÍ DĚVČATA
04. STUDENTSKÉ KOLEJE
05. INSTITUCE
06. PŮLNOC
07. PRO KOHO ŽIVOT JE
08. ULICE
09. KRAJINA
10. HLUBOKO TAM VE VĚDOMÍ 

Rok vydání: 1990
Původ: Česká republika
Lbl.: Šafrán ‎– D1 0001-1 911